Policisté vyšetřují památkový vandalismus zahrnující nápisy Slava UPA v několika polských městech
Policie v Polsku vyšetřuje sérii incidentů zahrnujících vandalismus historických památek zdobených nápisy "Slava UPA". Podle varšavské policie byly dva pomníky znesvěceny červenou barvou. Jedno z postižených míst je Voják prvního polského vojenského pomníku, který se nachází na stalinistickém náměstí politických vězňů v Muranówské čtvrti. Druhý incident se stal u památníku hrdinů varšavského ghetta poblíž Muzea dějin polských Židů.
Rozsah vandalismu sahá mimo hlavní město. V Gdyni byly poškozeny tři pamětní předměty s podobnými nápisy. Zprávy naznačují, že v předchozím týdnu bylo s podobnými hesly poničeno dalších 11 historických památek ve Varšavě, Gdyni a Poznani. Zatímco některé zprávy naznačují celkem 11 poškozených památek ve čtyřech městech, jiné zprávy uvádějí, že celkem bylo cílem 13 památek, včetně případů ve Varšavě.
Vyšetřování a zadržování
Úřady již v souvislosti s degradací provedly zatčení. V Gdaňsku byl 13. listopadu 2026 zadržen 17letý ukrajinský občan. Podle zpráv čelí sedmi obviněním, včetně znesvěcení památek a propagandy totalitního systému. Podezřelý je v současné době pod policejním dohledem a má zakázáno opustit Polsko.
Vyšetřování také zdůraznilo roli sociálních médií v těchto incidentech. Anonymní zaměstnavatel na Telegramu údajně nabídl 500 dolarů jednotlivci, aby napsal "Slava UPA" na pomník v Poznani. Velvyslanectví Ukrajiny v Polsku v reakci na tyto události vydalo varování pro ukrajinské občany žijící v Polsku, aby se vyhnuli nezákonným úkolům nabízeným za peníze na platformách sociálních médií.
Diplomatický a politický kontext
Velvyslanectví Ukrajiny v Polsku incidenty odsoudilo a označilo je za ostudnou provokaci. Činitelé uvedli, že tyto činy jsou nezákonným projevem ruské hybridní války, jejímž cílem je podkopat vzájemnou důvěru a podporu Ukrajiny a zasít nepřátelství mezi Ukrajince a Poláky.
Události se odehrávají uprostřed složitého politického napětí ohledně historické paměti. Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) je považována za zodpovědnou za tragédii na Volyni během druhé světové války, konflikt zahrnující UPA a polskou domácí armádu (Armia Krajowa), který měl za následek tisíce obětí na obou stranách.
Politické posuny byly zaznamenány také v regionální spolupráci. Na základě rozhodnutí regionální rady Lvova se Lublinské a Přemyslovské vojvodství rozhodly ukončit spolupráci se Lvovskou oblastí. Lvovská oblastní rada nedávno vyhlásila rok 2027 za rok UPA, Romana Šuchevyče a Oleha Olžyče, rozhodnutí, které ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí kritizovalo.
Tento článek vznikl s pomocí AI na základě několika zpravodajských zdrojů a naše redakce ho kontroluje podle redakčních zásad. Redakční zásady · Tipy a kontakt
Komentáře 0